Technologický objekt

        Pojmem technologický objekt je možné označit celou řadu objektů. Jedná se například o zásobníky, sila, objekty pro průmyslovou výrobu (například pro chemický, potravinářský, petrochemický průmysl apod.), objekty elektráren, kotelen, spaloven, výrobních jednotek, objekty pro transport nebo těžbu nejrůznějších médií a surovin, plošiny podporující technologické vybavení, případně zajišťující obsluhu, revizi nebo měření. Z tohoto stručného výčtu je zřejmě, že na tyto objekty jsou kladeny velké nároky z hlediska variability dispozice, rychlosti montáže (omezení technologických přestávek) nebo variablity například v případě změny části technologického procesu a poté nutného přepočtu konstrukce nebo ověření únostnosti. Tyto požadavky často vedou již v počátku plánování k použití oceli jako konstrukčního msteriálu. Je nutné ale také zmínit nevýhody použití oceli, kterými je především požární odolnost. Z důvodu relativně velké náchylnosti oceli ke ztrátě únosnosti již od teplot cca 600°C je nutné tyto konstrukce požárně chránit například nátěry, nástřiky, obložením nebo obetonováním.