Rámová soustava příčné vazby

        Hlavní střešní nosník rámové soustavy příčné vazby tvoří jeden celek se stojkami. Tuhost příčných vazeb v jejich rovině je tedy v tomto případě vždy zabezpečena tuhými rámovými rohy, ať již jsou sloupy v patce vetknuté nebo kloubově uložené. Uložení rámů ve směru podélné osy budovy zpravidla idealizujeme stejně jako v případě sloupových soustav kloubovým podepřením a zajištění prostorové tuhosti budovy v podélném směru řešíme podle stejných zásad jako u soustav sloupových.

      Plnostěnný rám

        Použití plnostěnného rámu umožňuje zmenšit konstrukční výšku příčle až na 1/3 výšky potřebné pro příhradový kloubově podepřený vazník, což dává možnost zmenšení objemu a s tím spojených provozních nákladů.

        Významným faktorem ovlivňující volbu konstrukční dispozice příčné vazby je požadavek zabezpečení tuhosti systému vyjádřený mezními vodorovnými posunutími sloupů a vazeb budov. Pro průmyslové haly s mostovými nebo konzolovými jeřáby je z tohoto hlediska vhodný vetknutý rám, který však vyžaduje těžší základy pro převzetí kromě vodorovných a svislých reakcí i převzetí ohybového momentu. Výhodou je menší spotřeba oceli než u rámů kloubově uložených. Na poddolovaném území nebo při špatné základové půdě je vhodnější použití soustavy méně citlivé na poklesy a posuvy podpor, např. trojkloubový rám. Kloubová patka je z hlediska pracnosti méně náročná než vetknutí a dává též větší volnost využití prostoru v oblasti kotvení sloupů pro vedení instalací, potrubí, kanálů apod.

        Příklad plnostěnného rámu je uveden v referenčním objektu.

      Rám s příhradovou příčlí

        Do kategorie rámových soustav příčné vazby patří i uspořádání s příhradovým vazníkem (příčlí), jehož všechny pruty krajní příhrady jsou silově připojeny ke špičce sloupu. Způsob náhrady konstrukčního uspořádání statickou idealizací a dále uvážení vlivu koutového momentu na přitížení prutů vazníku je vyznačeno na obr.1.

Obr. 1 Rámová vazba s příhradovou příčlí [1]