Sloupová soustava příčné vazby

        Sloupové soustavy halových staveb se skládají z hlavních střešních nosníků (vazníků) kloubově podepřených na nosných sloupech. Sloupy v tomto případě tvoří samostatný konstrukční dílec na rozdíl od typické příčné rámové vazby, u které střešní nosník tvoří celek s podporující částí. Tuhost sloupových příčných vazeb v rovině systému zajišťují vetknuté sloupy nebo kombinace kyvných a vetknutých sloupů. V případě všech kyvných sloupů jsou do systému příčné vazby vložena ztužidla.

        Pro určení  dimenzí jednotlivých částí sloupové vazby je třeba definovat výpočtové statické schéma soustavy, stanovit velikost a charakter působících zatížení, provést výpočet příčné vazby a zpracovat příslušné kombinace účinků, které jsou rozhodující pro nejnepříznivější namáhání či přetvoření jednotlivých prvků konstrukce.

        Výpočtové statické schéma příčné vazby odvozujeme z navrženého konstruktivně skladebného uspořádání systému nahrazením jednotlivých dílců a prvků konstrukce prutovým schématem s idealizovanými podporami a přípoji v uzlech. Tradiční konstruktivní uspořádání příčné vazby v našich podmínkách je uvedeno na obr.1. 

Obr. 1 Konstrukční a statické schéma sloupové příčné vazby haly [1]

        Ve směru podélné osy budovy idealizujeme uložení sloupů jako kloubové (úzká patka, kotevní šrouby blízko sebe). Tvarovou tuhost budovy v podélném směru je tedy třeba zajistit ztužidly podle obr.2. Při vzdálenosti vazeb a = 6 m vytvoříme příčné větrové ztužidlo ve střešní i stěnové části přímo mezi hlavními vazbami. Při vzdálenostech a = 12 m tvoří jeden pás ztužidla horní pás vazníku a ve stěnové části vnější pás sloupu, druhý pás ve stěně tvoří mezisloupek a ve střeše vložený prut, takže výška příhradového ztužidla probíhajícího po celém obvodu budovy je opět 6 m.

Obr. 2 Statické schéma sloupové příčné vazby - a) v rovině vazby  b) ve směru podélné osy budovy [1]